Mimo fotografie dějiště koncilu, dnešního Izniku, představuje obrazový materiál tohoto svazku zejména recepci koncilu ve vizuální kultuře. Zobrazení koncilů se objevovalo v různých médiích – od nástěnných maleb po rukopisy – na širokém geografickém území od Francie po Gruzii, od raného středověku až po dobu moderní. A jak dosvědčuje poslední obrázek, stále se od této praxe neupustilo.
Výjevy zachycující koncil pak doplňuje série zobrazení či předmětů, které vznikly v průběhu desetiletí, jež následovala po I. níkajském koncilu (325) na území Římské říše. Mozaiky či slonovinové artefakty reflektují soudobou christologickou debatu, v první řadě o otázce podstaty Krista, která byla epicentrem debat právě na I. níkajském koncilu. Krabička z Brescii by měla být antiariánským vizuálním manifestem a polemizovat tak s herezí, která byla v Níkaii odsouzena.
s. 1, 5 – Potopená bazilika u Izniku, zasvěcená snad svatému Neofytovi z Níkaie, postavená po I. níkajském koncilu ve 4. století, snad kolem roku 390, zničená patrně při zemětřesení roku 740, objevená v roce 2014, zdroj: wikipedia
s. 2, 3 – Současný Iznik – starověká Níkaia u břehu jezera Iznik, zdroj: wikipedia
s. 6 – Michael Damaskinos, První níkajský koncil, tempera na dřevě, 120 × 91 cm, 1591 / Muzeum sv. Kateřiny (Heraklion), zdroj: wikipedia
s. 13 – Mešita a mauzoleum Seyh Kutbeddin, 15. století, Iznik, zdroj: wikipedia
s. 14 – Chrám Hagia Sofia v Izniku, 6. století, místo konání II. níkajského koncilu, zdroj: wikipedia
s. 15 – Iznik, Římské divadlo, zdroj: AA Photo
s. 16 – Iznik, pohled na město s dochovanými antickými hradbami, zdroj: wikipedia
s. 26 – Císař Konstantin Veliký, detail mozaikové výzdoby z Hagie Sofie, konec 10. století, zdroj: wikipedia
s. 38 – I. níkajský koncil, nástěnná malba, kostel sv. Mikuláše, Demre, cca 12. století, zdroj: wikipedia
s. 59 – I. níkajský koncil, nástěnná malba, klášter „Stavaropoleos“, Bukurešť, 18. století, zdroj: wikipedia
s. 60 a obálka – Císař Konstantin na I. níkajském koncilu a pálení ariánských knih, iluminace v kompendiu kanonického práva, severní Itálie, cca 825, zdroj: wikipedia
s. 85 – I. níkajský koncil, nástěnná malba, klášter Visoki Dečani, cca 1350, zdroj: wikipedia
s. 86 – Iluminace zobrazující ekumenický koncil, Homilie Řehoře Naziánského, 879–883 / Bibliothèque nationale de France (Paříž), BnF Grec 510, fol. 355r, zdroj: wikipedia
s. 102 – I. níkajský koncil, jižní stěna nartexu kostela Narození Panny Marie v klášteře v Gelati, první polovina 12. století, zdroj: Centrum raně středověkých studií, foto Gajane Achverdjanová
s. 110 – I. níkajský koncil, nástěnná malba, klášter Sumela, cca 14. století, zdroj: wikipedia
s. 111 – Svatý Mikuláš z Myry dává pohlavek heretikovi Ariovi, detail nástěnné malby z kláštera Sumela, cca 14. století, zdroj: wikipedia
s. 112 – Vasilij Surikov, První ekumenický koncil v Niceji, olej na plátně, 1876, zdroj: wikipedia
s. 128 – Desková malba zobrazující hlavní účastníky Níkajského koncilu, zdroj: wikipedia
s. 140 – Krabička z Brescii, slonovina, konec 4. století / Museo di Santa Giuglia (Brescia), zdroj: Archivio fotografico Civici Musei di Brescia – Fotostudio Raspuzzi
s. 141 – Sarkofág Junia Bassa, Pokladnice sv. Petra, Vatikán, 359, zdroj: Web Gallery of Art
s. 142 – „Traditio legis“, mozaika v apsidě ambulatoria, Santa Constanza, Řím, polovina 4. století, zdroj: Ivan Foletti, Irene Quadri, „Roma l’Oriente e il mito della Traditio Legis“, Opuscula Historiae Artium, LXII (2013), Supplementum, s. 16–37
s. 160 – Kristus mezi Petrem a Pavlem, vrcholek klenby, Cubiculum svatých, katakomby sv. Petra a Marcellina, Řím, pozdní 4. století, zdroj: DILPS, Université de Lausanne
s. 163 – „Traditio clavis“, mozaika v apsidě ambulatoria, Santa Constanza, Řím, polovina 4. století, zdroj: wikipedia
s. 164 – Novodobá byzantinská ikona I. níkajského koncilu byla vytvořena na popud Ortodoxní biskupské konference v Německu. Vytvořil ji v Soluni Eleni Anastasios Voutsinas. V roce 2025 putuje Německem jako ekumenické znamení jednoty křesťanů. Foto: ns